Pravda o tom, proč už o tobě nechci mluvit

Pravda o tom, proč už o tobě nechci mluvit

Twenty20 / @wiesmannnn


Nechci vést konverzaci. Znáte tu, kde to končí, jako všichni kluci před vámi. Ten, kde musím sedět a poslouchat, co se mi neděje a co se děje tobě. Důvody, proč to nemůžete udělat, a důvody, proč mi nechcete ublížit.

býval jsi moje všechno

Nechci mít rozhovor, který začíná slovy „poslouchej ...“ a končí slovy „takže můžeme být stále přáteli, ne?“ Není fér žádat mě, abych byl tvým přítelem pět sekund poté, co mi rozdrtíš srdce. Není fér nechat mě ve tmě, když jste pro nás byli zaneprázdněni rozhodováním, aniž byste mě někdy zahrnuli.

Nechci vést konverzaci obsahující slova „Nechci ti ublížit.“ Příliš pozdě. Ty ano. Zranil jsi mě hned, jak ses rozhodl, že to není pro tebe. I když se nemohu naštvat, že to nevyšlo, prosím, neříkejte mi, jak špatně se cítíte, že mi ublížíte. Díky tomu se nebude cítit o nic lépe.

Nechci vést rozhovor o tom, jestli jsem v pořádku nebo ne.Nejsem.Mám obrovský nepořádek, který jsi mi nechal a teď to musím uklidit. Musím vzít rozbité kousky a zamést je na pánev. Poté musím vzít uvedené kousky a dát dohromady to, co bylo rozbité. Jen potřebuji, abys ty roztříštěné střepy nebral, když jdeš.


Nechci vést rozhovor se svými přáteli. Ten, kde se mě ptají, kde jsi. Nechci jim říci, že si o nás nejste jisti. Nechci jim říkat, že i když jsem byl celkem v tom, že jste byli v pozadí a všechno zpochybňovali.

Nechci mít tu konverzaci, která se stane poté, co jsem ji měl příliš mnoho. Ten, kde přiznávám svým nejbližším přátelům, že mi chybíš. Ten, kde, i když chápu, co se stalo, prostě nemohu přijmout, že jsi pryč. Nemohu přijmout, že bolest v žaludku mi říká, že tentokrát uzdravení bude nějakou dobu trvat. Hodně času.


Nechci s tebou vést další rozhovor, když se po příliš velkém počtu a zmeškání tě rozhodnu zavolat. Nechci slyšet lítost v tvém hlasu, když pláču a říkám ti, že chci jen vědět, jaké to je mít své paže ovinuté ještě jednou. Nechci, abys mi řekl, že to je to nejlepší a je ti to opravdu líto.Já vím že jsi.

Nechci vést rozhovor o nové osobě, se kterou chodíte. Nakonec budu vědět, že jste potkali někoho jiného. Budu slyšet o tom, jak je ve všech ohledech jiná než já a jak jsi tak šťastná. Nechci vědět, že se máte dobře a že stále truchlím nad svými kousky, které jsou stále ve vás.


proč cítím potřebu vše napravit

Už o tobě nechci mít žádné další rozhovory. Doba.

Chci, abys byl pryč. Nechci slyšet, jak tvé jméno vychází z mých úst. Nechci, aby mi moji přátelé řekli, že se mám lépe. Nechci vědět, co děláte skrze náhodné hlášky, které mi lidé říkají.

Nechci o vás vést žádné další rozhovory.

Protože tě musím nechat jen vzpomínkou místo mé reality.